Evropské seskupení pro územní spolupráci
Celkový kontext
Evropské seskupení pro územní spolupráci („ESÚS“) je právním nástrojem k usnadnění přeshraniční, nadnárodní nebo meziregionální. Členským státům, regionálním a místním orgánům i veřejnoprávním subjektům je touto formou umožněno vytvářet seskupení pro územní spolupráci s právní subjektivitou. Členské státy musí dát svůj souhlas s účastí členů ze svého území. ESÚS má právní subjektivitu a může jednat jménem svých členů. Smyslem ESÚS je usnadnit a podpořit především přeshraniční spolupráci mezi jeho členy za výhradním účelem posílení hospodářské a sociální soudržnosti.
Český právní řád zahrnul příslušný právní rámec do zákona o podpoře regionálního rozvoje, a to novelou (pod č. 154/2009 Sb.) zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon v platném znění upravuje podmínky pro fungování ESÚS v podmínkách České republiky a svěřuje registraci ESÚS na území ČR a schvalování účasti českého člena takových seskupení ministerstvu pro místní rozvoj. Ministerstvo ve správním řízení takovou žádost posoudí a v případě souladu obsahu žádosti s právním řádem takové seskupení zaregistruje nebo vydá souhlas s jeho účastí v ESÚS na území jiného členského státu EU. Zatím nebylo na území ČR registrováno žádné ESÚS; s účastí člena (Moravskoslezského kraje) byl vydán jeden souhlas (pro ESÚS se sídlem v Polsku), toto ESÚS však ani po mnoha měsících nebylo ještě v Polsku registrováno.
V současné době existuje v EU již několik existujících ESÚS a dalších cca 20 je připravováno.
Přehled existujících ESÚS naleznete ZDE
Český právní řád zahrnul příslušný právní rámec do zákona o podpoře regionálního rozvoje, a to novelou (pod č. 154/2009 Sb.) zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon v platném znění upravuje podmínky pro fungování ESÚS v podmínkách České republiky a svěřuje registraci ESÚS na území ČR a schvalování účasti českého člena takových seskupení ministerstvu pro místní rozvoj. Ministerstvo ve správním řízení takovou žádost posoudí a v případě souladu obsahu žádosti s právním řádem takové seskupení zaregistruje nebo vydá souhlas s jeho účastí v ESÚS na území jiného členského státu EU. Zatím nebylo na území ČR registrováno žádné ESÚS; s účastí člena (Moravskoslezského kraje) byl vydán jeden souhlas (pro ESÚS se sídlem v Polsku), toto ESÚS však ani po mnoha měsících nebylo ještě v Polsku registrováno.
V současné době existuje v EU již několik existujících ESÚS a dalších cca 20 je připravováno.
Přehled existujících ESÚS naleznete ZDE
Obecná charakteristika návrhu
Dne 6. října 2011 Evropská komise předložila balíček legislativních návrhů, který také zahrnuje návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS).
Tento návrh je fakticky druhým krokem Komise v rámci plnění povinnosti, již jí ukládá článek 17 nařízení (ES) č. 1082/2006 – po zprávě kterou dne 29. července 2011 Komise předložila. Návrh obsahuje konkrétní změny, které by k těmto zlepšením měly vést.
Tento návrh je fakticky druhým krokem Komise v rámci plnění povinnosti, již jí ukládá článek 17 nařízení (ES) č. 1082/2006 – po zprávě kterou dne 29. července 2011 Komise předložila. Návrh obsahuje konkrétní změny, které by k těmto zlepšením měly vést.
Hlavními cíli návrhu novely má být zachování kontinuity, větší přehlednost a vyšší flexibilita:
- Kontinuitu má zajistit to, aby základní povaha ESÚS zůstala zachována a žádná stávající ESÚS by proto neměla být nucena měnit své stanovy ani způsob fungování.
- Přehlednost nařízení má zajistit nejen zohlednění Lisabonské smlouvy, ale také zjednodušení a vyjasnění některých aspektů, které se ukázaly jako nejasné. Současně má být zajištěna lepší a přehlednější informovanost o zřizování a fungování ESÚS.
- Flexibilita má zaručit, že dojde k rozšíření ESÚS na veškeré aspekty územní spolupráce a vytvoření právního základu, který umožní orgánům a regionům třetích zemí členství v ESÚS.
Shrnutí obsahu nařízení
Změny, které pozměňující nařízení přináší, se týkají sjednocování terminologie zavedené Smlouvou o fungování Evropské unie a rovněž reagují na nedostatky a oblasti vhodné pro případné zlepšení, jež určuje výše uvedená zpráva.
Tyto změny se týkají členství, obsahu úmluvy a stanov ESÚS, jeho účelu, postupu schvalování vnitrostátními orgány, použitelných právních předpisů pro zaměstnanost a zadávání veřejných zakázek, přístupu ESÚS, jejichž členové mají různou odpovědnost za své jednání, a transparentnějších postupů pro komunikaci.
V případě členství se uplatňují nové právní základy, které umožňují i regionům a subjektům z nečlenských států stát se členy ESÚS, bez ohledu na to, zda jsou ostatní členové z jednoho nebo více členských států. Rovněž je vyjasněna způsobilost k členství v případě subjektů, které se řídí soukromým právem.
Redefinují se úmluva a stanovy ESÚS a zdůrazňuje se rozdíl při postupu schvalování. Nařízení o ESÚS rozlišuje mezi úmluvou, jíž se stanoví základní prvky budoucího ESÚS, a stanovami, jež stanoví prvky provádění. Stanovy musely přesto obsahovat všechna ustanovení úmluvy. Návrh nyní upřesňuje, že úmluva a stanovy jsou dva samostatné dokumenty, a ačkoli musí být oba zaslány členským státům, mělo by se schvalování omezit pouze na úmluvu.
Specifikují se kritéria pro schválení nebo zamítnutí vnitrostátními orgány a je navržena omezená lhůta pro posouzení. Lhůta se má prodloužit ze současných 3 měsíců na 6, ovšem pokud se správní orgán ve stanovené lhůtě nevyjádří, považují se stanovy (resp. účast člena) za schválené (tzv. tichá procedura).
Navrhují se řešení v souladu s acquis Unie pro daňové režimy a režimy sociálního zabezpečení uplatňovaná pro zaměstnance ESÚS, kteří mohou být zaměstnáni v kterémkoli z členských států, jejichž území do ESÚS patří. Podobný přístup se navrhuje také v případě pravidel pro zadávání veřejných zakázek.
V případě odpovědnosti, kde některé místní nebo regionální orgány musí mít podle vnitrostátního práva odpovědnost omezenou a v jiných členských státech naopak odpovědnost neomezenou, se navrhuje vyjít z řešení v oblasti pojištění, jež bylo použito pro konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC).
Členské státy budou též muset informovat Komisi o veškerých předpisech přijatých za účelem provádění nařízení o ESÚS a každé nově zřízené ESÚS by mělo Komisi pro potřeby zveřejnění v Úředním věstníku informovat o svém účelu a členech.
Tyto změny se týkají členství, obsahu úmluvy a stanov ESÚS, jeho účelu, postupu schvalování vnitrostátními orgány, použitelných právních předpisů pro zaměstnanost a zadávání veřejných zakázek, přístupu ESÚS, jejichž členové mají různou odpovědnost za své jednání, a transparentnějších postupů pro komunikaci.
V případě členství se uplatňují nové právní základy, které umožňují i regionům a subjektům z nečlenských států stát se členy ESÚS, bez ohledu na to, zda jsou ostatní členové z jednoho nebo více členských států. Rovněž je vyjasněna způsobilost k členství v případě subjektů, které se řídí soukromým právem.
Redefinují se úmluva a stanovy ESÚS a zdůrazňuje se rozdíl při postupu schvalování. Nařízení o ESÚS rozlišuje mezi úmluvou, jíž se stanoví základní prvky budoucího ESÚS, a stanovami, jež stanoví prvky provádění. Stanovy musely přesto obsahovat všechna ustanovení úmluvy. Návrh nyní upřesňuje, že úmluva a stanovy jsou dva samostatné dokumenty, a ačkoli musí být oba zaslány členským státům, mělo by se schvalování omezit pouze na úmluvu.
Specifikují se kritéria pro schválení nebo zamítnutí vnitrostátními orgány a je navržena omezená lhůta pro posouzení. Lhůta se má prodloužit ze současných 3 měsíců na 6, ovšem pokud se správní orgán ve stanovené lhůtě nevyjádří, považují se stanovy (resp. účast člena) za schválené (tzv. tichá procedura).
Navrhují se řešení v souladu s acquis Unie pro daňové režimy a režimy sociálního zabezpečení uplatňovaná pro zaměstnance ESÚS, kteří mohou být zaměstnáni v kterémkoli z členských států, jejichž území do ESÚS patří. Podobný přístup se navrhuje také v případě pravidel pro zadávání veřejných zakázek.
V případě odpovědnosti, kde některé místní nebo regionální orgány musí mít podle vnitrostátního práva odpovědnost omezenou a v jiných členských státech naopak odpovědnost neomezenou, se navrhuje vyjít z řešení v oblasti pojištění, jež bylo použito pro konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC).
Členské státy budou též muset informovat Komisi o veškerých předpisech přijatých za účelem provádění nařízení o ESÚS a každé nově zřízené ESÚS by mělo Komisi pro potřeby zveřejnění v Úředním věstníku informovat o svém účelu a členech.
Další kroky
Tento návrh bude dále během roku projednáván Radou i Evropským parlamentem, své stanovisko k němu bude schvalovat i Výbor regionů. Tzn., že se jedná o prvotní návrh, který podobně jako tomu bylo v minulosti může dostát ještě velmi významných změn.
Již nyní vyplývá z návrhu rámcové pozice ČR k této novele, že se budou diskutovat např. otázky přiměřenosti příspěvků do společného rozpočtu či že nebude ochota podporovat ESÚS zřizované výhradně za účelem řízení budoucích programů spolupráce.
Česká legislativa - zákon č. 154/2009 ke stažení ZDE
Polská legislativa - ustawa o egtc ke stažení ZDE
Již nyní vyplývá z návrhu rámcové pozice ČR k této novele, že se budou diskutovat např. otázky přiměřenosti příspěvků do společného rozpočtu či že nebude ochota podporovat ESÚS zřizované výhradně za účelem řízení budoucích programů spolupráce.
Česká legislativa - zákon č. 154/2009 ke stažení ZDE
Polská legislativa - ustawa o egtc ke stažení ZDE
