Putování po Euroregionu Glacensis
Realizace projektu ukončena
Registrační číslo CZ.11.4.120/0.0/0.0/16_008/0002670
Partneři projektu:
Euroregion Pomezí Čech, Moravy a Kladska - Euroregion Glacensis
Stowarzyszenie Gmin Polskich Euroregionu Glacensis
Harmonogram:
1.4.2021 - 30.9.2022
Program:
Program Interreg V-A Česká republika - Polsko
FOND MIKROPROJEKTŮ V EUROREGIONU GLACENSIS
Prioritní osa 4 - Spolupráce institucí a komunit
Typ projektu: typ B
Rozpočet:
Celkem 23 498,33 €
- z EFRR 19 973,58 €
Cíl projektu:
Projekt si klade za cíl představit celistvé území Euroregionu Glacensis z obou stran hranice a zpopularizovat společné putování po přírodních, kulturních i technických zajímavostech v celém pohraničí. Prostřednictvím vytvořené deskové hry představující oblast euroregionu a díky uskutečnění několika vícedenních převážně sportovních výletů dojde ke zlepšení vzájemného vnímání euroregionu, potažmo obou sousedních národů.
Aktivity projektu:
Desková hra
Putování na běžkách
Euroregion Glacensis díky své rozloze od Krkonoš až po Jeseníky nabízí kilometry běžeckých tratí. I když se může zdát, že zimní sezóna je téměř u konce, vrcholky hor jsou stále ukryty pod sněhovou pokrývkou a trasy jsou nadále upravovány pro všechny milovníky běžek. Rádi bychom vám představili některé významné cíle a možnosti na české i polské straně.
Orlické hory
V Orlických horách na vás čeká více jak 250 kilometrů udržovaných běžeckých tratí, z nichž mnohé vás zavedou na významná místa hor a podhůří. Zážitek umocní fakt, že davy jsou zde výrazně menší než v jiných velkých střediscích.
Klenotem je potom Jiráskova hřebenová trasa o délce 30 kilometrů. Vystoupat na ni můžete po upravených trasách ze všech lyžařských středisek nebo využít dvě hlavní nástupní parkoviště přímo na hřebeni. Nejoblíbenějším je bezesporu Šerlich s historickou Masarykovou chatou, odkud se můžete vydat na sever přes prales Bukačka na Vrchmezí nebo na jih směrem na nejvyšší vrchol Orlických hor Velkou Deštnou. Při cestách vás také jistě upoutá řada vojenských pevností včetně velkých dělostřeleckých tvrzí jako je známá Hanička nedaleko Rokytnice v Orlických horách.
Trasy jsou udržovány rolbou dvakrát týdně – v úterý a v pátek.
V Orlickém Záhoří najdete také nejdelší osvětlený běžkařský okruh v zemi. Jeho délka je 4,5 kilometru a jezdit na něm můžete ve všední dny do devíti hodin a o víkendu do deseti večer. K dispozici je zpevněné parkoviště a vstup je zcela zdarma.
https://www.destne.info/#/bezecketrate
https://www.bilestopy.cz/n/s/cz?lat=50.169355211468954&lng=16.461427588499976&z=10
Krkonoše
V každé sezóně je pro milovníky běžek v našich nejvyšších horách připraveno více než 500 kilometrů vyznačených a pravidelně upravovaných běžkařských tras. Naplánovat si můžete výlet na běžkách nebo si zaběhat na závodním okruhu. Nástupním místem vám bude jak podhůří hor, tak i vrcholy některých kopců, kam vás vyveze lanovka. Celými Krkonošemi, od Žacléře po Harrachov, prochází páteřní lyžařská běžecká trasa Krkonošská magistrála dlouhá 71 km. Na ni navazuje 340 km místních lyžařských tras, 89 km závodních běžkařských tras a 100 km místních lyžařských tras v podhůří Krkonoš.
Krkonošská magistrála zve na projížďku po nejkrásnějších partiích hor, nabízí náročná stoupání i příjemné sjezdy. Ať už ji projedete ve dvou dnech, nebo si její zdolání rozdělíte na více částí, určitě je to zážitek, který doporučujeme každému milovníku bílé stopy.
Oblast Kralického Sněžníku
V okolí Kralického Sněžníku je upravováno celkem 60 km Běžeckých tras pro bruslení i klasiku. Nástupní místa běžeckých tras jsou snadno dostupná ze zimních středisek, skiareálu Relax & sport resort Dolní Morava, skiareál Šanov nebo skiareál Mladkov-Petrovičky. Dále z Červenovodského sedla nebo z Kramářovy chaty na Suchém vrchu.
Na samotný vrchol Kralického Sněžníku vede náročná 24,5 kilometrů dlouhá trasa. Od Ski centra Sněžník přes vrcholy Slamník, Podbělka a Sušina se dostanete až ke známému slůněti a zpět se dostanete po hraniční hřebenové cestě.
Seznamte se s podrobným letáčkem STARÉ MĚSTO V ZIMNÍCH MĚSÍCÍCH
http://www.kralickysneznik.net/
Jeseníky – Paprsek/Palaš
Tratě na Paprsku jsou tvořeny několika propojenými a navzájem se prolínajícími okruhy. Všechny procházejí "centrálním bodem", kterým je rozcestí Palaš. To je vzdálené jen cca 500 metrů od parkoviště, horské chaty a horní stanice lanovky na Paprsku. Oblastí prochází Jesenická lyžařská magistrála, která vede od Dolní Moravy a Kladského sedla a na druhou stranu míří k Ramzové. Úsek mezi Palaší a Císařskou boudou bývá často prvním upraveným a jde o nejširší běžeckou trať v okolí Paprsku, i při stopách na klasiku po obou stranách zůstává spousta prostoru na bruslení.
https://www.ejeseniky.com/zima/upravovane-bezecke-trasy/paprsek
Bystřické hory (Góry Bystrzyckie)
I na polské straně Euroregionu Glacensis se nachází řada upravovaných běžeckých tras. Několik tratí najdeme v okolí lyžařského střediska Zieleniec nebo obce Lasówka. Pravidelně upravovaný okruh vedoucí kolem nejvyšších vrcholů Bystřických hor začíná ze Spalone od turistické chaty Jagodna nedaleko hraničního přechodu Orlické Záhoří-Mostowice. V létě je tato oblast využívána fanoušky singletracků a navštívit zde můžete i celoročně přístupnou rozhlednu na vrchu Jagodna.
Duszniki-Zdrój – Biatlonová Arena
Tauron Duszniki Arena je jedno z nejznámějších středisek zimních sportů v Polsku, které se nachází cca 3 km od centra města. Skvělé místo na běhání, pro začátečníky i pokročilé. Areál a běžkařské tratě se nacházejí v mělkém údolí mezi vrcholy Góra Gajowa a Jeleń. Jamrozowa Polana se rozprostírá na jihozápad od svahu Gajowa, v nadmořské výšce 610-675 m, mezi krásnými malebnými smrkovými lesy. V zimní sezóně jsou trasy po setmění osvětleny. V budoucnu jsou v tomto areálu plánovány velké investice za 500 mil. ZLT (v přepočtu cca 2,7 mld. Kč) a zahrnutí areálu do vznikajícího Národní centra sportu Polské republiky.
Kladské pomezí
Ač se v Kladském pomezí nacházejí spíše menší vrcholy, i zde existuje velká síť upravovaných tratí, čítajících přes 300 kilometrů. Jedná se o tratě vzájemně propojené umožňující půldenní i celodenní výlety nebo o ucelené lyžařské okruhy s jedním výchozím i cílovým místem.
Lyžařský ráj zahrnuje především oblast Jestřebích hor, okolí Dobrošova u Náchoda, okolí Machova, Teplic nad Metují a Police nad Metují a oblast Broumovských stěn a hraničních Javořích hor. Další kilometry stop upravuje rolba v polském národním parku Góry Stolowe, v okolí osady Karlów.
Právě téma běžeckého lyžování bylo náplní dvoudenního setkání organizovaného ze strany Euroregionu Glacensis v oblasti Orlických hor, nad nímž přebral záštitu předseda Euroregionu Glacensis p. Miroslav Wágner. V rámci programu byl účastníkům představen jedinečný lyžařský okruh v Orlickém Záhoří, který vznikl v rámci podpory přeshraniční spolupráce Interreg V-A CZ-PL. Účastníci si i prakticky vyzkoušeli některé úseky a tratě. Absolvovali přechod po hřebenové trase z Masarykovy chaty na Vrchmezí až do polského Zieleńce, který je hlavním polským centrem zimních sportů. Druhý den následoval seminář uspořádaný v tiskovém centru Tauron Duszniki Arena ve městě Duszniki-Zdrój, kde zároveň probíhaly závody Národní olympiády mládeže v biathlonu. Hlavním tématem semináře bylo představení vznikajícího Národního centra sportu Polské republiky a plánovaných nových investic v nejbližších letech ve výši neuvěřitelných 500 mil. ZLT, což je v přepočtu na české koruny okolo 2,7 miliardy Kč.
Účastníci z řad zástupců obcí, infocenter, skiareálů a médií se seznámili s možnostmi využití běžeckých tras a sportovních okruhů na české i polské straně (prezentovány byly regiony Krkonoše, Orlické hory, Pardubický kraj a jeho hlavní lyžařská centra Dolní Morava a Buková hora a polské Bystřické hory). Dále proběhla diskuse nad způsobem údržby, financováním nebo propagací a způsobem, jak vyhledat informace o stavu stop.
Putování na vodě
Mohlo by se zdát, že vzhledem ke své poloze není Euroregion Glacensis právě ideálním místem pro vodáckou turistiku. Zdání ale klame, a i na našem území se nachází řada toků, které v jarních a letních měsících přímo vybízejí k jejich splouvání. Rádi bychom Vám představili ty nejzajímavější z nich na české i polské straně.
Přírodní park Orlice
V roce 1996 byl vyhlášen Přírodní park Orlice. Oblast zahrnující Divokou i Tichou Orlici, včetně jejich již spojeného toku od Albrechtic nad Orlicí, disponuje rozlohou přes 11 000 ha a délkou toků přibližně 200 km. Jedná se o vodácky méně známé řeky, jejich obliba ale každým rokem roste.
Divoká Orlice
Řeka pramenící v Polském Zieleńci je sjízdná od hranic nad Orlickým Záhořím. Horní úsek tekoucí kolem Zemské brány přes Litický oblouk až do Potštejna je určen především pro zkušenější vodáky. První zkouškou zdatnosti je průjezd skalnatou soutěskou na samotném začátku Zemské brány. Od Pašerácké lávky vás však čekají už jen lehké peřeje s poetickými výhledy do krajiny. Litický oblouk je nejvyhledávanější především při jarním vypouštění pastvinské přehrady, který umožňuje absolvování jinak jen zřídkakdy sjízdnou trasu vedoucí přes řadu jezů. Dolní tok Divoké Orlice nabízí pohodovou jízdu zajímavou krajinou a turisticky atraktivními lokalitami.
Tichá Orlice
Tichá Orlice pramenící na nejvyšší hoře Hanušovické vrchoviny vtéká do oblasti Orlických hor nedaleko obce Lichkov. Horní tok od Mladkova do Jablonného nad Orlicí bývá sjízdný spíše v jarních měsících nebo po deštích a je určen především pro znalé vodáky. Z Letohradu pak už lze podnikat výlety po většinu roku. Dolní tok řeky je již vhodnější i pro začátečníky. Od Chocně až po soutok je řeka lemována půvabnou krajinou, rybníky, pastvinami i loukami. Přerušována je jen malým počtem jezů.
Orlice
Jednodenní plavba kolem písčitých pláží z Týniště nad Orlicí do Krňovic je vhodná pro milovníky přírody z řad začínající vodáků. Jen co budete mít za zády poslední stavby města, otevře se před vámi unikátní úsek neregulované řeky Orlice s množstvím meandrů, které se ostře zařezávají do okolních luk. Vysoké hlinité a písčité břehy vytvářejí jedinečná zákoutí tzv. sutých břehů a jsou také hnízdištěm množství ptáků. Po přibližně 6 km začne levý břeh lemovat hustý borový les, v jehož stínu se krčí chaty nejroztodivnějších tvarů, tvořící osadu Suté břehy. Poté následuje jediný jez tohoto úseku, za vyššího stavu vody sjízdný. Postupně přibývá písečných pláží a meandrů lákajících k odpočinku v liduprázdné krajině. Ze Štěnkova vám do cíle etapy v Krňovicích zbývají poslední 3 km plavby, které zpestřuje nespočet písečných pláží v zákrutách řeky. Krňovice se přihlásí silničním mostem na silnici č. 298, za kterým je vhodné na levé straně přistát a plavbu ukončit.
Metuje
Pramen řeky Metuje byste našli v Adršpašsko-teplických skalách. Protéká Novým Městem nad Metují, polickou vrchovinou, od Hronova Náchodskou vrchovinou a dále Českou tabulí a severním výběžkem Pardubické kotliny.
Od Teplic nad Metují Metuje svižně teče otevřenou krajinou a jen krátké peřejky zpestřují plavbu. Police nad Metují se do řeky vlévá potok Ledhuje – stačí jen mírně lepší vodní stav a můžete vyplout třeba z Hronova nebo Náchoda. V těchto místech řeka není náročná. Úsek z Teplic nad Metují do údolí Peklo měří cca 50 km, z Pekla do Nového města asi 4 km.
Pod Novým Městem nad Metují, které vás po výjezdu z údolí přivítá neomšelým pohledem na zámek vysoko nad řekou, je řeka sjízdná téměř po celý rok. Řeka Metuje zde byla upravena – původní koryto bylo kdysi narovnáno, čehož si všimnete před ústím v Jaroměři, kde řeka teče opravdu v téměř jedné přímce několik kilometrů. Nové koryto není v létě díky malému množství vody sjízdné, ale za to je možné jet původním starým korytem. To se 3x odděluje a opět vrací po několika kilometrech zpět.
Labe
Zajímavý celoročně sjízdný úsek od pohádkové přehrady Les Království do Jaroměře. Řeka protéka blízko nově revitalizované kulturní památky Kuks. Průjezd Dvorem Králové se nedoporučuje. Jsou zde vysoké kolmé zdi se 2 nebezpečnými stupni, které nelze přenést. Proto je vhodnější volit začátek až na konci Dvora u ČOV.
Úpa
Řeka Úpa pramení v Krkonoších cca 2 km od Sněžky a její splouvání je tedy vzhledem k umístění v Krkonošském národním parku zakázáno až do Mladých Buků. Obvykle se začíná od Bohuslavic, Suchovršic nebo Havlovic (WW I – II). Dále vás čeká plavba v Ratibořickém údolí, které je vhodné pro mírně pokročilé vodáky. Splavnost zde bývá do začátku května. Od České Skalice je voda splavná skoro celoročně a plavba je zde velmi příjemná a odpočinková.
Bardo
Kladská kotlina je obklopena národním parkem Stolové hory, masivem Sovích, Rychlebských a Bystřických hor, a také masivem Králického Sněžníku, kde pramení řeka Nysa Kłodzka. Řeka protéká městy Bystrzyca Kłodzka, Kłodzko, Bardo a Kamieniec Ząbkowicki. Přímo do městečka Bardo Vás zveme na rodinný rafting podél pěti říčních meandrů v Bardské soutěsce. Tato vynikající a nevšední atrakce je vhodná nejen pro rodiny s dětmi, ale na své si přijdou i milovníci aktivní turistiky. Doporučujeme Vám vyšetřit čas 3,5 hodiny. Dle stupnice WW (White Water, tzv. alpské hodnocení řek) je splavnost úseku zařazena do třídy WW0-WWI, tedy lehký, mírně proudící tok s občasnými peřejemi.
Euroregion Glacensis uspořádal v rámci projektu „Putování po Euroregionu Glacensis“ třídenní setkání, jehož hlavním cílem byla propagace vodní turistiky a praktické vyzkoušení možností v této oblasti. První den se zástupci obcí, novinářů, agentur a společností působících v cestovním ruchu zúčastnili sjezdu řeky Nisa Kłodzka v Bardu. Ve večerních hodinách pak burmistrz města Bardo p. Krzysztof Żegański, který zároveň převzal záštitu nad celou akcí, představil účastníkům plány v oblasti turismu v okolí, kde budou ke stávající infrastruktuře vybudovány nové prostory pro možnosti ubytování a další cyklistické okruhy, pro rodiny s dětmi a méně zdatné sportovce jako doplněk k již existující síti singletracků.
Druhý den následoval přesun do Čech na řeku Orlici, kde na účastníky čekala oblíbená vodácká trasa z Týniště nad Orlicí až do Krňovic. Večer představila ředitelka Destinační společnosti Orlické hory a Podorlicko turistický produkt úzce související s řekou – Zámky na Orlici, který se pyšní oceněním European Destinations od Excellence. Na trase cca 9 km se nachází hned 4 zámky a 2 hrady, z nichž velkou část vlastní přímo staré šlechtické rody. Ty byly také programem třetího dne, kdy celá skupina navštívila exteriéry zámků Potštejn, Doudleby nad Orlicí, Kostelec nad Orlicí a Častolovice.
https://www.mojeorlickehory.cz/zamky-na-orlici/
Články v médiích:
Putování na kole
Euroregion Glacensis je pravým rájem cyklistů. Na své si tu přijdou milovníci vysokých kopců s výhledy do krajiny i rovnějších tras kolem vodních toků a zámků. Celé území na české i polské straně je protkáno stovkami kilometrů cyklostezek i cyklotras, neustále rozšiřována je také nabídka singletracků a možné je v letních měsících také využít dopravy cyklobusy. Vyjmenovat všechny není možné, a proto jsme pro vás vybrali některé trasy situované kolem státní hranice, kterými se podíváte do obou zemí.
Krkonoše
Rýchorský sjezd
Trasa začíná v Horní Malé Úpě, tedy na samotné česko-polské hranici. K dopravě je možné využít například některou z linek cyklobusů Odsud sjíždíme do Dolní Malé Úpy, pokračujeme přes Cestník a Lysečinskou boudu. V Horních Albeřicích si můžeme na chvíli vydechnout a navštívit muzeum Vápenka (klíče nám zapůjčí v informačním centru Veselý výlet). Poté již sjíždíme kolem Rýchorského kříže, do Žacléře. Nedaleko od něj se nachází rozhledna Eliška a dělostřelecká tvrz Stachelberg, která určitě stojí za návštěvu a naše trasa končí v Trutnově.
Z Horní Malé Úpy přes Polsko do Žacléře
Poznejte polské příhraničí, kde Krkonoše získávají úplně jiný ráz, ze kterého budete překvapeni. Prudké kopce se mění na zaoblené až pomalu mizí.
Na Horní Malou Úpu vyjedete Krkonošským cyklobusem. Odtud se vydejte přes hraniční přechod po silnici 370 a 369 do obcí Jarkowice a Miszkowice. Dále po silnici 369 do Opawy, odbočte vlevo na Niedamirów a přes Bobr po Boberské cyklotrase se vraťte zpět do Čech do Žacléře na náměstí.
Krkonošská diagonála
Nejdelší krkonošská cykloturistická trasa spojuje východ se západem a vede z Žacléře do Harrachova. Lze ji samozřejmě absolvovat i opačně, nebo si vybrat jen její část a pro návrat využít Krkonošské cyklobusy. Trasa nabízí nezapomenutelné výhledy na celé Krkonoše a navazují na ni další jednotlivé trasy a okruhy.
Trasa křižující vrcholovými partiemi přes celé Krkonoše je nazývána Krkonošskou diagonálou a vede z jedné strany na druhou. Po celé délce je značena jako cyklotrasa K1A. Některé úseky je možné si zpříjemnit lanovkou, která vám pomůže s nastoupáním potřebných výškových metrů. Pro tento popis trasy jsme zvolili cestu z východu na západ, můžete ji samozřejmě jet jakýmkoli směrem, nebo si ji rozdělit na několik etap s přespáním na krkonošských boudách.
Broumovsko
Broumov – Křinice – Božanov – Radków – Wambierzyce – Tłumaczów – Otovice - Broumov
Okruh vedoucí přes Broumovský výběžek vás zavede k Radkovské nádrži Zalew, kde najdete Geopark nebo si můžete vyšlápnout jen kilometr dlouhou stezku k vyhlídce Guzowata a kochat se pohledem na Velkou Hejšovinu a Broumovké stěny. Navštívíte známé poutní místo Wambierzyce, můžete zavítat na nedalekou rozhlednu Suszynka nebo se zastavit na kávu na Zámku Sarny. Krásný okruh zdoláte po krásných cyklostezkách.
Broumov – Olivětín – Janovičky – Głuszyca – Janovičky – Broumov
Trasu, při které nás čeká náročnější stoupání, začínáme v Broumově a pokračujeme po silnici do Olivětína k broumovskému pivovaru Opat. Odtud delším stoupáním dorazíme až na osadu Janovičky, do srdce Javořích hor. Zde se můžeme občerstvit a vydat se přes turistický hraniční přechod do Polska, do města Głuszyca a dále do nedalekého Podzemního města Osówka, nebo pokračovat po cyklotrase Javoří hory po lesních cestách dál v putování. Okruh Javoří hory je náročnější, a proto malým výletníkům doporučujeme: vydat se z Janoviček zpět z kopce dolů a na prvním rozcestí odbočit vpravo a dojet do Heřmánkovic.
Meziměstí – Mieroszów – Zdoňov/Łączna – Buková hora – Vernéřovická studánka – Vernéřovice – Meziměstí
Z Meziměstí se vydáme přes hraniční přechod ve Starostíně do Mieroszowa, po cyklotrase č. 4020. Od místa, kde se připojí modré turistické značení, budeme po tomto značení pokračovat stoupáním do obce Łączna, tam odbočíme doleva směr Zdoňov, po zeleném turistickém značení. Lesem po cyklotrase č. 4036 dojedeme až na Bukovou horu s Křížem smíření a odsud po žlutém turistickém značení k Vernéřovické studánce. Poslední část cesty pojedeme po červené turistické stezce, projedeme obcí Vernéřovice a pokračujeme dále až do Meziměstí.
Cyklostezka Peklo – Náchod – Hronov – Žďárky – Pstrążna – Kudowa-Zdrój
Cyklostezka začíná u známé Jurkovičovy výletní restaurace, odkud kromě Náchoda můžete vyrazit také směrem na Nové Město nad Metují, Dobrošov nebo Nový Hrádek. Trasa vás zavede údolím řeky Metuje do části Náchoda – Bělovsi, kde můžete ochutnat minerální vodu IDA v Malých lázních nebo navštívit Běloveský pevnostní skanzen. Dál cesta pokračuje až do Hronova, kde stojí za vidění Jiráskův rodný domek a spisovatelovo muzeum, a dál přes obec Žďárky do polské osady Pstrążna. Ta je známá jak svým skanzenem lidových staveb, tak místními sádkami, kde si můžete chytit pstruha. Zpátky do Čech se dostanete přes malebné lázeňské městečko Kudowa-Zdrój.
Orlické a Bystřické hory
Orlické hory jsou protkány hustou sítí cyklotras a cyklostezek. Na své si přijdou jak rekreační cyklisté tak milovníci náročnějších tras pro pokročilejší sportovce. Lákadlem může být trasa údolím řeky Tiché Orlice a Třebovky. Desítky kilometrů stezek se rozbíhají z Ústí nad Orlicí, které vás zavedou do Žamberka, České Třebové nebo Vysokého Mýta. Cyklotrasy vás také zavedou k řadě hradů a zámků.
Královská hřebenovka – cyklotrasa po hřebeni Orlických hor
Oblíbenou je cyklotrasa po hřebeni Orlických hor. Dlouhá je 23 km, bez velkých převýšení a s nádhernými výhledy. Startuje na Šerlichu, pokračuje přes nejvyšší vrchol hor Velkou Deštnou, pěticestí, Kunštátskou kapli, Mezivrší a Anenský vrch, od kterého následuje sjezd kolem vojenské pevnosti Hanička až na parkoviště Panské pole, případně dál do Rokytnice v Orlických horách.
Česko-polská silniční
Přes všechny hranice. A hned dvakrát: Z koruny země (Landeskrone – Lanškroun) v sousedství Čech a Moravy přes evropské rozvodí Labe – Dunaj k oběma Orlicím – Tiché i Divoké. A Zemskou bránou do Polska. Nejlepší trasu pro vás vybrali naši fanatičtí silniční cyklisté – určitě se potkáte. Provedou vás hladce opravenými nefrekventovanými silničkami podél horního úseku Divoké Orlice po obou stranách česko-polské hranice sevřené mezi hřebeny Orlických a polských Bystřických hor. Do hor a zpět pojedete rovněž parádně malebným podhůřím s vesničkami po nefrekventovaných silnicích, cestách a po cyklostezce. Vaše tělo i duši nasytí řada občerstvení a krás.
https://www.mojeorlickehory.cz/orlicke-cyklo-inline-kralovstvi/
Singletracky
Singletrack Glacensis je největší sítí cyklotras procházejících úzkými lesními cestami v horském terénu. Všechny trasy jsou jednosměrné s různým stupněm obtížnosti. Pro turisty bylo vybudováno 220 km funkčně propojených cyklotras, díky nimž můžeme navštívit i naše české sousedy.
Trasy se nacházejí v těchto oblastech:
- na polské straně se jedná o obce Bardo, Gmina Wiejska Kłodzko, Złoty Stok, Lądek-Zdrój, Stronie Śląskie, Bystrzyca Kłodzka, Międzylesie, Kudowa-Zdrój a Dusznik-Zdrój,
- na české straně se jedná o obce Červená Voda – Sdružení obcí Orlicko, Zdobnice, Region Orlicko-Třebovsko a Dolní Morava.
Cyklobusy
V Královéhradeckém kraji jsou provozovány sezónní turistické autobusy s přepravou kol. Tyto linky jsou zajišťovány v regionech Kladské Pomezí, Český ráj, Orlické hory a Krkonoše.
V Krkonoších se můžete svézt například až na Špindlerovu Boudu, do Pece pod Sněžkou nebo na Pomezní Boudy. V Kladském Pomezí můžete využít turistické autobusy s přepravou kol k výletům do Adršpašsko-teplických skal, na Náchodsko, do Krkonoš, nebo se svézt k sousedům do Polska a to do cyklisty oblíbeného Karlówa. V Orlických horách se svezete na Šerlich, do Neratova nebo do Rokytnice v Orlických horách. Již bez vleku na kola můžete turistickým autobusem zamířit také do Pekla a podél řeky Metuje si i s dětmi udělat nádherný výlet. V Českém ráji zavítejte k Prachovským skalám, k Jinolickým rybníkům, na Hrubou Skálu či do Sobotky.
Turistické autobusy s přepravou kol vyjíždění na své trasy koncem května a jsou v provozu přes celé léto až do konce září.
https://www.dopravakhk.cz/turisticke-autobusy-s-prepravou-kol.html
V pořadí třetí akci projektu Putování uspořádal Euroregion Glacensis setkání zaměřené na cyklistiku. Ve dnech 8.-10.8.2022 se zástupci obcí, médií a dalších organizací vypravili na Broumovsko do obce Hejtmánkovice, kde byly v plánu dvě poměrně náročné česko-polské cyklistické etapy. První zavedla účastníky přes hraniční přechod v Janovičkách a obec Głuszyce až do Podzemního města Osówka, které bylo v roce 2019 součástí strategického projektu Euroregionu Tajemství vojenského podzemí a kde byla zřízena multimediální výstava, která si svým zpracováním vysloužila uznání v celé Evropě. Druhý den vedla trasa přes obec Křinice a Broumovské stěny až do polského Radkowa. Kolem radkowského Zalewu a nové vyhlídky Guzowata, vybudované z dalšího euroregionálního projektu Česko-polská Hřebenovka se cyklisté dostali na radkowskou radnici. Odtud pokračovali přes baziliku ve Wambierzycích, rozhlednu Suszynka a Zámek Sarny k hraničnímu přechodu Otovice/Tlumaczów a dále do Broumova.
Třetí den byl poté představen samotný Broumov, který kandiduje na Evropské hlavní město kultury 2028. Zde proběhla prohlídka broumovského kláštera, centra města a celkové představení turistické nabídky v městě i okolí.
Putování po rozhlednách
Sobota dne 3.září byla pro Euroregion Glacensis ve znamení poslední akce spojené s 25. výročím existence sdružení. Po výjezdech určených menším skupinkám, kdy byly vyzkoušeny možnosti v oblasti turistiky na běžkách, raftech a kolech na území euroregionu, přišla na řadu akce určená pro širokou veřejnost, fanoušky turistiky, cyklistiky a výhledů do krajiny. Ze čtyř startovních míst bylo možné vyrazit na rozhledny v Orlických a Bystřických horách, které byly postaveny v nedávné době jako součást největšího projektu Euroregionu Glacensis - Česko-polské Hřebenovky. Na rozhlednách Šibeník, Feistův kopec, Vrchmezí, Velká Deštná, Czerniec a Jagodna, v TIC Neratov a u Masarykovy chaty mohli účastníci získávat razítka do hracích karet. Pokud účastník prošel pěšky, nebo projel na kole minimálně tři razítkovací místa, odměnou obdržel zbrusu novou deskovou hru Putování po Euroregionu Glacensis a další drobné dárky. Několik odvážlivců se rozhodlo pokořit všechny kopce a za to jim náležely odměny hodnotnější v podobě turistických holí, batohu, trička a Atlasu historických map, který v nedávné době vydal Euroregion Glacensis.
