Webináře

1. Ochrana životního prostředí

2. Uprchlická krize spojená s válečným konfliktem na Ukrajině

3. SMART technologie v místní samosprávě

4. Bezpečnost v cyklodopravě

5. Civilní ochrana

6. Památky a přístup ČR a Polska ke kulturnímu dědictví

7. Cyklodoprava a strategie rozvoje

8. Energetická krize

9. Průmyslové zóny

10. Rozdílnost samopráv

11. Lázeňství na česko-polské hranici

12. Spolupráce horské služby

13. Zaměstnanost na česko-polském pohraničí

14. Struktura ochrany přírody a představení národních parků na území Euroregionu Glacensis

15. Životní prostředí - nakládání s odpady

16. Cestovní ruch – Novinky a trendy v cestovním ruchu na česko-polské hranici

17. Česko-polská spolupráce na kulturním poli

18. Tradice a zvyky v České republice a Polsku

19. Podpora regionálního rozvoje a kvality života ve venkovských oblastech

20. Představení Euroregionu Glacensis a jeho sídelních měst

Koncept postupné digitalizace a Smart technologií je proces, který nás bude v příštích letech nadále provázet. Jeho vize je zlepšit životní úroveň nás všech a zajistit, že předáme naši zemi a naše města dalším generacím v pořádku. Nové technologie společně s digitalizací mají potenciál zlepšit služby v obci či městě a umožnit občanům využívat jeho služby jednodušším a dostupnějším způsobem. Zároveň se však za takový „smart“ koncept považuje i zabezpečení vysoké transparentnosti samosprávy a participace, resp. zapojování veřejnosti do rozhodování.

Vývěsní tabule, úřední oznámení, místní rozhlas už patří minulosti. Chybí jim rychlost, dostupnost a cílenost, a to je pro dnešní rychlý moderní život neakceptovatelné. Občané očekávají efektivní komunikaci, kdy dostanou informaci rychle a včas. Chytrá obec je taková, která svým občanům poskytuje maximální množství komfortu za maximálně efektivního využití financí a minimální zátěže do prostředí.

Cyklistika a cyklodoprava je v současnosti velmi využívaným způsobem dopravy a rekreace na českém i polském území. V některých předpisech a povinnostech cyklistů však panují mezi oběma zeměmi rozdíly, o kterých mnozí cyklisté nevědí. V Polsku například probíhají pro děti povinné kurzy soustředěné na znalost dopravních předpisů zakončené zkouškou. V České republice se zase výrazně diskutuje nad pravidlem odstupové vzdálenosti vozidel při předjíždění cyklistů.

5. Webinář na téma - Civilní ochrana - 15.12.2022

Česká republika i Polsko jsou zeměmi s velkým množstvím historických památek. Památková péče nebo také ochrana památek je cílená snaha společnosti o zachování vybraných částí movitého a nemovitého kulturního dědictví, především staveb. V širším významu se pak jedná o snahu o zachování veškerého světového dědictví, tj. kulturních i přírodních památek. Je prováděna formou evidence, ochrany a záchrany (konzervace, restaurování, rekonstrukce) památek. Památková péče funguje na národní i mezinárodní úrovni a její forma a úroveň je v různých státech světa rozdílná.

Cílem webináře je porovnat národní dělení památek do jednotlivých kategorií, způsoby památkové péče v České republice a Polsku a přístup k ochraně kulturního dědictví na příkladu konkrétních objektů, které se nachází v oblasti česko-polské hranice.

Cyklistika a cyklodoprava je v současnosti velmi využívaným způsobem dopravy a rekreace na českém i polském území. Na centrální úrovni je dán velký důraz na koncepční rozvoj cyklodopravy jako součást trvale udržitelné mobility. V současné době probíhají značné investice do přípravy infrastruktury pro cyklodopravu a cykloturistiku. Dochází k budování a rekonstrukcím řady cyklostezek a připravují se další nové úseky, vznikají také nové trasy singletracků. Jsou všechny tyto investice v souladu s národní strategií cyklodopravy. Jaké jsou koncepční rozvojové plány v České republice a Polsku? Kam směřuje cyklodoprava a kde hledat finanční možnosti na financování cykloturistických projektů?  A co doprovodná infrastruktura jako jsou parkovací místa pro kola, dobíjecí stanice pro elektro kola, půjčovny apod.? Účelem webináře je seznámení se s oblastí strategického plánování v oblasti cyklodopravy na obou stranách hranice v ČR a Polsku a společná diskuse na téma nových požadavků na doprovodnou infrastrukturu.

V současném období jsme svědky nenadálého růstu cen elektřiny, což významně ovlivňuje výdaje domácností, firem, ale i výdaje na objekty obcí a měst. Zvyšování cen energií je současně jedním z hlavních tahounů inflace. Vývoj cen energií je zejména pro energeticky náročné sektory důležitou proměnnou při jejich běžném provozu, hodnocení jejich efektivity a dalších plánů do budoucna a také ovlivňuje jejich konkurenceschopnost. Na trh elektrické energie působí mnoho různých faktorů či ukazatelů, které mohou svým vývojem ovlivňovat výslednou cenu elektrické energie. Velkoobchodní cena elektřiny na burze aktuálně dosahuje rekordních hodnot.

Jak se s touto problematikou vypořádává Česká republika a jak Polsko? Jaké jsou kroky centrálních orgánů? Jak reagují veřejné instituce na dopady vysokých cen energií? Jaké konkrétní kroky se zavádění a jaké se připravují na české straně a jaké v Polsku ke zmírnění dopadů cen energií? Co je to komunální energetika a jaké nám otevírá možnosti do budoucna?

Průmyslová zóna je uceleným komplexem průmyslu a služeb s řadou integrovaných funkcí odborného charakteru. Takovýto komplex maximálně využívá vzájemné podpory jednotlivých firem ve výměně informací, poradenství, společné prezentace a využívání mezinárodních kontaktů. Tato synergie má za úkol vést k dosažení lepších výsledků, a právě v této oblasti bývá využívána téměř pravidelně. Na území Euroregionu Glacensis se nachází řada takových průmyslových zón, ať už menších nebo větších. Cílem webináře je vzájemná výměna zkušeností v oblastech průmyslových zón, zejména představení strategických zón v jednotlivých krajích na české i polské straně, jejich zaměření, představení způsobu financování infrastruktury okolo průmyslové zóny, jejich zařazení do života v oblasti, pozitivní a případně také negativní vlivy, které mohou mít na okolní obyvatelstvo, plány dalšího rozvoje apod.

Základními územními samosprávnými celky jsou v Polsku i v České republice obce. Základním rozdílem mezi těmito zeměmi je naprosto odlišná velikost celků. Podle stavu ke konci roku 2018 v České republice bylo 6258 obcí, z čehož 605 bylo měst (26 statutárních) a 226 městysů. Ve stejné době v Polsku bylo 2477 obcí, z toho 1537 venkovských obcí, 638 městsko-venkovských obcí a 302 městských obcí. Největším rozdíl mezi územní samosprávou v České republice a Polsku je především v tom, že v České republice je územní samospráva dvoustupňová (obce a kraje), zatím co v Polsku je územní samospráva třístupňová. V Polsku existují nejen obce (gminy), ale i okresy (powiaty) a vojvodství (województwa).

Co je příčinou této rozdílnosti? Jak je volena samospráva v ČR a Polsku? Jaké pravomoci mají zástupci obcí? Jak dlouhé je jejich volební období? Jaké jsou kompetence jednotlivých obcí a krajů na české straně a gmin, powiatů a vojvodství na polské straně? Jaké jsou výhody a nevýhody těchto rozdělení? Odpovědi na tyto otázky jsou hlavním cílem webináře.

Lázeňský cestovní ruch a jeho dílčí formy v poslední době velmi získaly na oblibě. Lázeňská místa nabízí návštěvníkům možnost odpočinku, rekreace a množství turistických atraktivit. Součástí každého je i jeho historie a s ní spojené návštěvy nejrůznějších slavných osobností, mj. umělců a spisovatelů. Lázeňství je neodmyslitelnou součástí evropského cestovního ruchu a je důležitým zdrojem příjmů. Lázeňství má v česko-polském pohraničí dlouhou tradici. Na tomto území se nachází jedna z největších koncentrací lázní v obou zemích. Během posledních let prošly nejvýraznější proměnou ze všech segmentů zdravotnictví. Prodělaly úspěšnou privatizaci, masivně investovaly do infrastruktury, daří se jim vyváženě kombinovat nabídku léčebných a relaxačních pobytů, stejně jako i udržovat medicínskou odbornost a sledovat poslední trendy v oblasti jako je např. medical wellness. Cílem webináře je představení lázeňských míst na česko-polské hranici na území Euroregionu Glacensis.

Horská služba ČR je nedílnou součástí bezpečnosti všech návštěvníků hor. Výkon činnosti Horské služby se organizuje především v rámci oblastí, kterými jsou Šumava, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky a Beskydy. Górskie Ochotnicze Pogotowie Ratunkowe funguje na polském území celkem v 7 sedmi oblastech – Grupa Beskidzka, Grupa Bieszczadzka, Grupa Jurajska, Grupa Karkonoska, Grupa Krynicka, Grupa Podhalańska, Grupa Wałbrzysko-Kłodzka. Vzhledem k poloze všech hor na hranicích se sousedními státy vyvstává otázka, jakým způsobem je řešena spolupráce horských služeb z obou stran, jakým způsobem je služba financována apod.. Na území Euroregionu Glacensis se alespoň částečně nachází hned několik horských celků, které jsou zaštítěny činností horské služby. Jak probíhá spolupráce a komunikace mezi oběma organizacemi? Jak časté jsou výjezdy horské služby a GOPR, jaké jsou statistiky. Jsou realizována společná cvičení? Jaké jsou rozdíly mezi organizacemi? Jaké jsou příklady dobré praxe v česko-polské spolupráci? V jakých oblastech by mohla být součinnost více podpořena? To jsou všechno otázky, které se budeme snažit osvětlit v rámci našeho webináře.

Trh práce v příhraničních regionech má oproti vnitrozemí mnohá specifika. Obyvatelé zde často hledají pracovní možnosti na druhé straně hranice, která je pro ně snadno dosažitelná. V posledních letech výrazně stoupla obliba dojezdu za prací na druhou stranu hranice, zejména z polské strany do českých výrobních závodů. Tato oblast tak nabízí řadu příležitostí od investičních pobídek, podpory pracovní a prostorové mobility, spolupráce firem a institucí po adaptaci vzdělávacích oborů, studijní návštěvy a pořádání veletrhů práce a poradenských dnů.

Jak vypadá zaměstnanost na česko-polském pohraničí? Jaké jsou touto oblastí spojené problémy a překážky? Jaký vliv má na zaměstnanost příliv ukrajinských uprchlíků? Kde je možné podpořit další rozvoj a spolupráci? Jaké jsou výhody a nevýhody dojíždění za prací přes hranici? 

Jedním z důležitých témat pro Euroregion Glacensis je ochrana přírody. Díky své rozloze zasahuje do několika Chráněných krajinných oblastí i Národního parku, které se zároveň nacházejí na samotné hranici mezi Českem a Polskem. Tím může vyvstávat řada otázek souvisejících s přístupem k ochraně přírody v obou zemích.

Cílem webináře je představení způsobu a struktury ochrany v Česku i Polsku a institucí, které se touto problematikou zabývají. Jak fungují národní parky, chráněné krajinné oblasti a další chráněná území? Kdo se podílí na této ochraně? Jaká specifika mají tyto oblasti? Jak jsou ovlivněny životy obyvatel trvale žijících v chráněných oblastech a jaký vliv mají na samosprávní celky? Existuje spolupráce mezi oběma zeměmi v oblasti ochrany přírody? Jsou pravidla nastavena obdobně nebo jsou zásadní rozdíly v přístupu?

Odpady vznikají prakticky při veškeré lidské činnosti. Vznikají v průmyslu, stavebnictví, zemědělství, dopravě a při běžném životě člověka ve společnosti. Zejména komunální odpady jsou produktem všech obyvatel. Kvůli svým specifickým vlastnostem a různému riziku ohrožení životního prostředí vyžaduje každý tok odpadů specifické nakládání. Dne 1.1.2021 vstoupil v České republice v platnost nový zákon o odpadech č. 541/2020 Sb.. Pro obce to znamená mnoho nových úkonů s ohledem na povinnost dodržení nastavených minimálních limitů na podíl vytříděného recyklovatelného odpadu a na množství svezeného směsného odpadu. Problematiku odpadů lze řešit i v přeshraničním kontextu. V České republice fungují taktéž zajímavé celospolečenské akce se zapojením obyvatel jako „Ukliďme si Česko“.

Cílem webináře je podívat se komplexně na problematiku odpadů z české a polské strany a ukázat příklady dobré praxe, které jsou přenositelné na druhou stranu hranice.

Na česko-polské hranici dochází ke stále většímu rozvoji ve všech oblastech spolupráce, a to včetně cestovního ruchu. Již neplatí, že do Polska se jezdí pouze „za nákupy“, naopak je dlouhodobě zaznamenán trend nárůstu návštěvnosti českých turistů v Polsku a dorovnává se tak rozdíl oproti dřívější době. Díky stále většímu propojení obou zemí nabývá na významu také správná propagace obou zemí. Na vzestupu je jak stav jednotlivých památek a turisticky atraktivních míst, tak situace s doprovodnou infrastrukturou v podobě cest, parkovišť a dostupnosti. Velký tlak je v současnosti vyvíjen také na úroveň služeb.

Jaké jsou novinky v cestovním ruchu a jeho propagaci na česko-polské hranici? Jaké probíhají projekty na podporu česko-polské turistiky? Jaká témata a oblasti jsou nejpopulárnější a na kterých je potřeba v budoucnu zapracovat?

Polsko-česká spolupráce v oblasti kultury, potažmo veřejné a kulturní diplomacie je velmi aktivní jak na bilaterální úrovni, tak také na fóru V4. Již dlouhá léta probíhá živá spolupráce mezi institucemi, podřízenými jak MZV v čele s Polským institutem v Praze, tak rezortu kultury. Každoročně se konají Dny polské kultury v řadě českých měst. Intenzivní jsou kontakty mezi institucemi a probíhá rovněž bilaterální výměna výstav, návštěv divadel nebo prezentace publikací a překladů literatury. Česko i Polsko se může pochlubit řadou míst, areálů a parků určených kulturním událostem na lokální, regionální i celostátní úrovni. V Hradci Králové najdete Park 360 v areálu původního letiště, kde probíhají zásadní festivaly jako Rock for People a jiné kulturní, sportovní a společenské akce s kapacitou nad 20 000 účastníků. V polském Wałbrzychu se nachází objekt Stara Kopalnia. Veřejný prostor, stejně jako interiéry, byly navrženy světově uznávanými odborníky a úspěšně se osvědčily jako oddychové místo pro konání koncertů, projekcí, konferencí, výstav, komorních setkání a masové rekreace. Cílem webináře je představení činností na poli česko-polské kulturní spolupráce.

České a polské lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, podobná historie a kultura obou zemí jsou příčinou obdobného přístupu k řadě svátku. Nicméně i tak se v řadě tradičních oslav svátků liší, přistupují k nim odlišně a jsou dodržovány různé zvyky a tradice, které mohou jejich sousedy překvapit. Ve městech se v dnešní době tradice a zvyky udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé a nadále se těší velkému zájmu obyvatel obou zemí. Jaké zvyky a tradice jsou dodržovány na svátky vánoční a velikonoční v Česku a Polsku? Jaké jsou další významné svátky a zvyky v průběhu roku? Které jsou podobné na obou stranách hranice a které jsou naopak unikátní jen v jedné zemi?

Každý region v České republice má svůj vlastní neopakovatelný charakter, daný přírodním bohatstvím, kulturou a staletými tradicemi jeho obyvatel. Návštěvníkům pak nabízí specifickou pohostinnost a neopakovatelné zážitky. Na podporu regionů a činnosti obcí je realizována a vyhlašována řada anket, soutěží, certifikací a projektů, které mají za cíl ocenit a presentovat inspirativní řešení. Na české straně se to týká například soutěže Vesnice roku nebo vyhlašováním soutěží o nejlepší a nejinovativnější projekty, které mohou sloužit jako inspirace pro ostatní. Cílem webináře je představit zajímavé náměty v oblasti regionálního rozvoje, které podporují a oceňují činnost obcí a podporují kvalitu života na venkovském prostoru v ČR i Polsku, předat zkušenosti, načerpat nové a porovnat možnosti a výhody z obou stran hranice.

Euroregion Glacensis působí na české hranici již 26 let. Za tuto dlouhou dobu nastal v oblasti přeshraniční spolupráce velký posun, na kterém se právě toto sdružení velkou měrou podílelo. I přesto není řadě obyvatel regionu jasné, co přesně je náplní činnosti euroregionu a jaké projekty a výsledky se za jeho prací skrývají. Webinář tak bude mít za úkol představit Euroregion Glacensis a jeho působení na česko-polské hranici – jak ovlivnil rozvoj přeshraničních vztahů a spolupráce institucí i obyvatel, jak se zasadil v oblasti infrastruktury přesahující státní hranici, jak se podílel na rozmachu turistiky a cestovního ruchu v ČR i Polsku apod. V další části pak budou představena obě sídelní města sdružení – Rychnov nad Kněžnou na české straně a Kłodzko na polské straně.